Jdi na obsah Jdi na menu
 


Miluj mě nebo zemři

31. 5. 2009
Miluj mě, nebo zemři
 
Bylo krásné letní dopoledne, slunce svítilo na obloze a svými paprsky šimralo po tvářích vysokého blonďatého chlapce v oranžovočerné teplákové soupravě, který se právě procházel po ulicích Konohy.
Na chvíli se zastavil a svýma azurově modrýma očima se zahleděl na stejně modrou oblohu bez jediného mráčku.
Samozřejmě, že to nemohl být nikdo jiný než Uzumaki Naruto, chlapec který v sobě nosí už sedmnáct let zapečetěnou devítiocasou lišku.
Teď však mířil na louku, kde měl dnes jejich tým společně trénovat, s překvapivě ještě lepší náladou než kdy jindy (jestli je to teda vůbec možný).
,Řeknu mu to, dneska mu to všechno řeknu. Musím mu to říct nebo se z toho snad zblázním!'
Opakoval si Naruto v duchu a na rtech se mu při tom usadil nepatrný úsměv.
,Ale co když tě odmítne? Co když to necítí stejně jako ty? Co budeš dělat pak?'
Zeptal se kdesi uvnitř Naruta vtíravý hlásek.
Naruto se na okamžik zarazil a úsměv mu zmrzl na rtech. Pak ale zatřepal hlavou a šel dál.
,Ne, to by mi neudělal určitě ne po té noci, co jsme spolu prožili. Určitě to cítí stejně jinak by mi neříkal, že mě miluje.'
Utnul Naruto ten zákeřný hlásek v hlavě.
Dál už se tím nezabýval a šel co možná nejrychleji aby ho znovu viděl.
Aby znovu viděl Sasukeho Uchihu, chlapce, který byl dlouhou dobu jeho přítelem a nyní i milencem.
Chlapce, který mu ukradl srdce.
Naruto si chtěl zkrátit cestu jednou z postranních uliček, kterými byla Konoha propletená skrz na skrz.
Když ale vycházel asi ze třetí uličky a byl skoro na místě, uviděl něco, co mu v tu chvíli roztrhalo srdce nejmíň na milion kousků.
Uviděl svého milence jak se doslova a do písmene přímo lepí na Sakuru a úspěšně strká své týmové partnerce jazyk až do krku.
Naruto tam v tu chvíli zůstal stát jako přimrazený a nemohl se vůbec pohnout, jen tam tak dál stál a upřeně se díval jak Sasuke přimáčkl Sakuru na zeď, ta mu okamžitě obtočila svoje nohy kolem pasu, rukama jí přejížděl po stehnech až pod sukni.
Blonďáček sebou trhl ,takhle přece hladil mě, když jsme se … !‘
Najednou se Naruto opět mohl hýbat a tak utíkal co nejrychleji pryč od těch dvou a z očí se mu při tom kutálelo nespočet malých třpytících se perliček v podobě jeho slz.
Právě, když zaběhl za roh, zvedl Sasuke hlavu od Sakuřiných napuchlých rtů a zadíval se na místo, kde ještě před okamžikem blonďáček stál.
Sasuke by přísahal na svou smrt, že tam někdo určitě byl, cítil jeho přítomnost ale nevěděl, kdo by to mohl být.
,No co, zjistím to později. Rozhodl se nakonec a dál se věnoval roztoužené Sakuře.
Mezitím Naruto doběhl celý zadýchaný a uplakaný na louku, kde se měl konat jejich trénink, samozřejmě, že tady byl první, jak zná Kakashiho bude mít zpoždění nejmíň dvě hodiny a Sasuke se Sakurou taky nevypadali, že se chystají co nejdřív skončit.
Jakmile si na ty dva blonďáček vzpomněl, znovu se mu před očima objevili, jak se vášnivě líbají.
Na to se rozplakal ještě víc, právě pochopil krutou pravdu,že Sasuke ho chtěl jenom dostat do postele, což se mu tedy i podařilo a to bylo vlastně všechno.
Jen jedna noc a tím to pro Sasukeho skončilo, zřejmě si ale neuvědomoval, že Narutovy ta jediná noc obrátila celý život naruby.
„Udělal si ze mě děvku!” rozkřičel se Naruto a pěstí, která mu v tu chvíli zářila rudou chakrou udělal do země malý kráter.
Teď stál uprostřed kráteru a rychle oddechoval. Kolem celého jeho těla se začala formovat rudá chakra do podoby malé lišky, nehty na rukou se proměnily v drápy a i špičáky se mu nebezpečně prodloužily.
Blonďáčkovy oči teď byly rudé jako krev a odrážela se v nich všechna ta bolest, smutek, zklamání ale i nenávist a touha po krvi, po pomstě, touha po tom, někoho zabít.
„Za tohle mi zaplatíš Sasuke, ty i ta růžová coura!” pronesl nenávistně a se zaujetím si prohlížel svoje drápy.
Ale copak, Naruto, někdo ti snad ublížil?” ozval se v jeho nitru škodolibý a přesto tak známý hlas.
„Co je ti do toho, liško!” osopil se na Kyuubiho Naruto. Ten se však jen zasmál.
Sdílíme spolu jedno tělo Naruto, a já se jen jako spolubydlící zajímám co se ti stalo.
Přece jen, jsi moje tělesná schránka tak si tě musím trochu hýčkat, ne?
„Nepovídej, a co tak najednou?” optal se s mírnou ironií v hlase blonďáček.
Seš prostě sympaťák a mám tě rád.
Mně se přece svěřit můžeš, stejně nemám komu, bych to tady mohl říct.
„Čím to, že ti nevěřím Kyuubi?
Doufám, že si neplánuješ založit linku důvěry, že ne?”
A tohle je další věc, která se mi na tobě líbí, ten smysl pro humor, opravdu, do lepšího těla už mě zapečetit nemohli.
„Co chceš!” vyštěkl už notně nazlobený Naruto.
Já ti to ještě neřekl?” zamyslel se naoko Kyuubi.
Počkat, říkal jsem ti to před dvěma minutami, ale když to chceš slyšet ještě jednou, tak prosím.
Proč pak se nechceš svěřit strýčkovi Kyuubimu? Mně přeci můžeš říct, kdo ti ublížil.” Zaprosil úlisně Kyuubi.
„A proč si myslíš, že mi zrovna někdo ublížil, to se nemůžu jen tak zastavit na kus řeči?”
To sice můžeš, můžeš to nalhávat i svému svědomí, ale mě neoklameš Naruto, víš? Já z tebe tu zlost cítím, prostupuje celým tvým tělem a tím pádem i mnou.
Blonďáček už to nevydržel a sesunul se v tom temném světě před Kyuubiho bránou na kolena.
„Za všechno může on!” pronesl potichu, plačtivým hlasem.
„Nejdřív jen celou tu dobu říká, jak mě miluje jen, aby mě dostal do postele a pak odkopnul jak nějakou děvku!” už zase křičel Naruto a znovu ho přemáhal vztek z toho jak může být Sasuke tak bezcitný.
A kdopak je ten bastard, co ti zničil srdíčko?” zeptal se naoko smutně Kyuubi, ale v duchu se radoval z chlapcovi zlosti.
,Teď ještě pár soucitných slovíček a konečně zničím Konohu a dokončím tak svou pomstu.
Jak to tak vypadá, Naruto mi v tom mile rád pomůže,  aniž by o tom věděl.
Lehce se Kyuubi pousmál nad svými myšlenkami, tak aby to blonďáček neviděl.
Ani v nejmenším neměl v úmyslu opouštět blonďáčkovo nádherné tělo, díky němu měl vlastně “volný přístup” do Konohy a tím se mu naskýtalo hned několik možností jak ji zničit.
,Teď ještě nějak přemluvit Naruta aby na ni zaútočil.’
„Proč se o mě tak zajímáš, Kyuubi? Myslíš si, že neprokouknu tu tvojí snahu, způsobit mi ještě větší bolest? Tak mě napadá, co z toho vlastně máš, když mi tohle provádíš! Cítíš se nadřazený a všemocný nebo co?! Co, co z toho máš!” začal na něj hystericky křičet Naruto a při tom se mu z očí opět kutálely slzy.
Kyuubi na blonďáčka chvíli jen zaraženě koukal, musel uznat, že když je takhle zoufalý vypadá doopravdy roztomile.
,Nebýt démon, klidně bych si s ním dal říct.’
Pak ale zavrtí hlavou, aby z ní vyhnal nemravné myšlenky o blonďáčkovi a opět se začal věnovat své “hře” na oklamání Naruta.
„Mýlíš se, Naruto.” Začal tiše a dokonce se mu podařilo do svého hlasu vloudit i trochu toho smutku.
Nechtěl jsem ti tím ještě víc ublížit. Já … mám tě za svého přítele, vlastně jediného přítele za celý svůj dlouhý život, nikdy jsem ti nechtěl ublížit. Myslel jsem, že naše přátelství cítíš stejně. Chci ti jen pomoc pomstít se tomu, kdo ti to udělal, propůjčit ti svou sílu, toť vše.” Dopověděl svůj monolog Kyuubi ublíženě a sledoval, jak jeho slova zapůsobila na blonďáčka. Ten na něj jen nechápavě vykulil oči a nebyl schopný slova.
„T-to myslíš jako vážně?” zakoktal se po chvíli ticha Naruto.
Proč si myslíš, že bych to jinak říkal, to si piš, že myslím.”
„Já … omlouvám se Kyuubi, za všechno může jen on, zničil mi celý život, ale já už nebudu ten dobrosrdečný a naivní hlupák!
Za tohle mi zaplatí on i ta coura!
Zabiju ho, rozumíš?! Zabiju Uchihu Sasukeho i to couru Haruno, zabiju je oba! A ty Kyuubi, mi pomůžeš dovést jejich bolest a utrpení k dokonalosti, budou mě ještě prosit o rychlou smrt! Hi, hi, hi.“ rozesmál se Naruto, ovšem tentokrát ne tím svým veselým a dosti nakažlivým smíchem ale chladným a plným nenávisti až z toho i Kyuubimu přejel mráz po zádech.
,Abych ho nakonec nepodcenil? pomyslel si trochu s obavami.
Blonďáčkův šílený smích se rozléhal po celé louce ještě několik vteřin, než ustal nadobro.
Naruto si utřel uplakané oči do rukávu a vyskočil z kráteru, který před chvílí vyhloubil.
Sedl si do stínu pod nejbližší strom a začal přemýšlet o tom, jak se těm dvěma pomstít.
„Doufám, že máš rád bolest Sasuke, protože to, co ti udělám já bude stonásobně horší než zlomení mého srdce, zlámu ti všechny kosti v těle a pěkně pomalu! Hi, hi.” Zašeptal a na rtech se mu objevil spokojený úsměv. Asi po dvou hodinách, když už si blonďáček začínal myslet, že tady zapustí kořeny, všiml si Kakashiho, jak s nosem zabořeným v knížce pomalu postupuje jeho směrem.
Když už byl Kakashi skoro u něj uviděl Naruto z opačné strany přicházet i Sasukeho se Sakurou a škodolibě se usmál při vzpomínce na svůj plán.
To už ale k němu všichni tři došli.
„A co, že seš tu první zrovna ty, ubožáku? To seš tak žhavej do tréninku nebo už se tolik bojíš Akatsuki, aby ti náhodou nenatrhli prdel a nesebrali ti toho tvýho démona?” rýpnul si povýšeně s posměchem Sasuke.
, Akatsuki projelo blonďáčkovi hlavou a najednou dostal skvělý nápad.
, A proč by ne, mohl bych zabít Sasukeho i Sakuru a svést to na Akatsuki. Jenže, co Kakashi …? začal rychle uvažovat.
, … ten by určitě poznal, že jsem to byl já. No a co, tak ho taky zabiju, bude to vypadat jakoby pro mě všichni obětovali svoje životy. Hi, hi.’
„To už ti z toho tvýho věčnýho kecání zdřevěněl jazyk nebo co?” provokoval ho dál Sasuke.
Až teprve tahle slova vytrhla blonďáka z jeho myšlenek.
„Ale kdepak Sasuke, jen chci být v dobré formě, to víš, někdo Itachiho porazit musí, když ne ty.” Odpověděl blonďáček klidně.
Sasukeho pohled se rázem změnil z chladného na vražedný.
„A tím chceš říct jako co, ty ubožáku?!” rozkřičel se na něj.
„Já tím nechci říct vůbec nic, Sasuke, jen konstatuji situaci.” Znovu se ušklíbl a dál už si černovláska nevšímal.
Ten už se nadechoval, aby blonďáčka zpražil dalšími nadávkami, když se do toho nečekaně vložil Kakashi.
„To už by stačilo, nemyslíte? Pokud vím, máme trénink a ne debatní kroužek, ten si můžete provozovat, až dostanete volno!” sjel je všechny tři přísným pohledem.
„Takže, Sasuke dnes bude trénovat se Sakurou a já si vezmu na starost Naruta.” Shrnul jejich sensei.
Všichni tři přikývli, jako že rozumí, a potom se Sasuke se Sakurou vydali trochu hlouběji do lesa, aby měli Kakashi s Narutem dostatečný prostor pro trénink.
Hned jak byli ti dva dostatečně daleko začal Kakashi s Narutem trénovat.
Oba dva se postavili proti sobě do bojové pozice a začali souboj.
Tentokrát se to ale zdálo Kakashimu jiné, Naruto už se při boji nechoval tak zbrkle jako vždycky a vypadalo to, že blonďáček při Kakashiho útocích přemýšlí jak nejlépe zaútočit, aby ho mohl porazit.
Trochu ho to zarazilo, ale nedal na sobě nic znát a dál pokračoval v souboji. Naruto najednou začal útočit prudčeji a Kakashi si po chvíli uvědomil, že má co dělat jen aby vykryl blonďáčkovy útoky a už vůbec nestíhá dělat protiútoky.
, Kdy se takhle zlepšil? projelo mu hlavou.
Z ničeho nic se Naruto objevil za Kakashim, tan než mohl cokoliv udělat, ucítil bodavou bolest mezi lopatkami a pak už jen letěl vzduchem několik metrů než zastavil tvrdým nárazem o kmen stromu, po kterém se v zápětí svezl na zem.
Opatrně se vyškrábal na všechny čtyři, sedl si a snažil se rozdýchat vyražený dech docela se mu to i dařilo, když dostal strašný záchvat kašle.
Při kašli ho znovu rozbolelo místo mezi lopatkami, kam ho Naruto nejspíš uhodil.
 Začínal se třást silnými křečemi kašle. S dlaní u úst se znovu skácel k zemi a sledoval blonďáčka, který se zvláštním výrazem, který Kakashi nedokázal určit, pomalu přecházel až k němu.
Chtěl Narutovi pořádně vynadat za to jak s ním praštil, když konečně přestal kašlat, odtáhl si dlaň od úst a trochu zaraženě se na ní zadíval. Celá jeho dlaň byla od krve.
Nechápavě se podíval na blonďáka, stojícího jen pár kroků před ním.
Ten se jen nevinně pousmál, jediné, co mu chybělo k dokonalosti, byla svatozář.
„Co to má znamenat Naruto, tohle je pouze trénink, nejsem tvůj opravdový nepřítel!” zakřičel Kakashi, i když v jeho nynějším podání to nebyl ani křik, spíše jen sípání, podle toho co mu dovolovala bodavá bolest v zádech, která se pomalu přesouvala i na hruď.
„Já vím sensei.” Opáčil Naruto s ledovým klidem  a stále stejným nevinným výrazem.
„Tak proč se ze mě snažíš vymlátit duši?!” začal už zase hysterčit zraněný ninja.
„Nesmíte si to brát osobně, víte sensei? Nic proti vám nemám, vlastně jsem vás ani nechtěl zabít, ale bohužel není jiná možnost. Máte prostě smůlu, víte jak se to říká: ve špatný den na špatném místě.” Blonďák popošel ještě o kousek blíž ke svému senseiovi (*nevím jak se to skloňuje*) a posadil se naproti němu do tureckého sedu.
Kakashi na něj vytřeštil oko (*oh, my jashin- to zní blbě*).
„C-co t-to má znamenat Naruto!” doopravdy se polekal, když zjistil, že se teď už nemůže ani hnout.
„Na kunai, kterým jsem vás zranil, byla paralizující látka a proto se teď nemůžete ani hnout.” sdělil mu blonďáček suše, jako by to byla ta nejběžnější věc na světě.
„Víte sensei, obdivuji vás, vy jste mi asi jako jediný věřil, že si někdy dokážu splnit svůj sen, i když jste to nedával najevo, věřil jste mi, nemám pravdu?
Je mi opravdu strašně líto, že musím zabít i vás, ale kdybych to neudělal, můj dokonalý plán by nikdy neměl naději na úspěch, víte? Sasuke mi totiž ublížil, sice už jsem na to zvyklý ale tohle bylo doopravdy moc! Ponížil mě a vysmál se mi do očí, ale s tím je dnes konec.
Dnes konečně zabiju Sasukeho a tu růžovou děvku, která je stejná jako on! Hi, hi.”
Kakashi se zarazil, nevěděl, co mohl Sasuke se Sakurou udělat Narutovi tak hrozného, že chce zabít i jeho.
„Vy se ale nemusíte bát sensei. Vás mám … rád, hm, zvláštní slovo …. mít rád.” Zamyslel se nad tím blonďáček.
„Proto vám dopřeji rychlou bezbolestnou smrt.” Skoro až zašeptal, zvedl se a přešel těsně ke Kakashimu.
Ten na něj jen vyjeveně zíral, pořád to ještě příliš nechápal, nechápal, kde se ve vždy veselém blonďáčkovi najednou vzalo tolik zloby a nenávisti.
„Ještě jednou se omlouvám, sensei.” Tichounce řekl Naruto do Kakashiho ucha.
Ten by přísahal, že v té jedné větě na chvíli opravdu zaslechl i lítost. Sice nevěděl proč, ale měl pocit, že Narutovi rozumí a chápe i jeho chování.
Když se nad tím teď zamyslel, musel uznat, že je Naruto opravdu silný a odhodlaný jít za svým cílem ať už je jakýkoli, svojí odhodlanost všem dokazoval už od malička, když ho všichni nenáviděli.
, Nad čím to tady proboha uvažuju! On mě chce zabít a já ho ještě v duchu ospravedlňuju?! ’ nechápal Kakashi svoje myšlenkové pochody.
Mezi tím blonďáček přešel těsně za Kakashiho a chytil ho za hlavu.
„Sbohem Naruto, doufám, že se ti splní tvůj sen, ať už je jakýkoli.” Stačil říct Kakashi ještě než se ozvalo nepříjemné křupnutí a jeho tělo se sesunulo bezvládně na zem s hlavou v nepřirozeném úhlu.
 
U SASUKEHO A SAKURY
 
„Já už nemůžu Sasuke-kun.” Pronesla Sakura udýchaně a sesunula se podél stromu do trávy.
„Tak co kdybychom zkusili něco méně namáhavého?” začal Sasuke a přisedl si k Sakuře do trávy.
„Podle toho, co máš na mysli Sasuke-kun.”
„Hmm, co třeba tohle?” naoko se zamyslel, pak se naklonil nad Sakuru a začal ji vášnivě líbat.
Když se od sebe z nedostatku kyslíku po dlouhé době odtrhli, Sakura se jen usmála a řekla:
„Tak tohle mi absolutně vyhovuje Sasuke-kun.”
Tentokrát se naklonila ona k němu a znovu začali hru se svými jazyky. Najednou za sebou uslyšeli potlesk a oba se po tom zvuku podívali.
„Bravo, bravo, tak tomu se opravdu říká herecký výkon, nemám pravdu Sasuke?”
Jejich pohledy se stočily na blonďáčka v oranžovočerné teplákové soupravě, ležérně opřeného o kmen jednoho z mnoha stromů.
Sakura pozvedla obočí a nechápavě se na blonďáka podívala.
„Co myslíš tím hereckým výkonem, Naruto a co tady vůbec děláš, máš být s Kakashim a trénovat.” Začala ihned sondovat.
„Mám takový pocit, že Kakashi už asi nikdy nikoho trénovat nebude, ale o to se ty nemusíš zajímat stejně bys to asi nepochopila Sakuro, ale pro tvou informaci by mě jen zajímalo, co teď  tady Sasuke hodlá dělat.” Kývnul černovláskovým směrem a sladce se na něj usmál.
„Vlastně ani nevím.” Pronesl Sasuke jakoby nic. Pak vstal a přešel k Narutovi.
Trochu ho blonďáčkova reakce zaskočila, myslel si, že začne hystericky ječet a dělat scény hned jak je spolu uvidí ale on se jen tak zvláštně usmíval.
Nebyl si jistý, co má ten úsměv znamenat, nikdy ho na něm neviděl, až dnes.
Když už stál těsně před blonďáčkem, udělal Sasuke něco, co Sakuru ani v nejmenším nečekala. Jen tak si totiž přitáhl Naruta blíž k sobě a hladově přitiskl svoje rty na ty jeho.
Růžovovláska jen zalapala po dechu, když uviděla Sasukeho jazyk, jak vklouzl do Narutových úst a ten mu to s chutí oplácel.
Nakonec ho ale od sebe blonďáček odtrhl.
„Proč jsi to udělal?” začal znovu konverzaci jakoby nic Naruto.
Sasuke si jen mlsně oblízl rty.
„No, chtěl jsem vědět jaký to je vyspat se s klukem a kdo z vás je lepší v posteli. Musím uznat, že se s tebou Sakura nedá ani v nejmenším srovnat.” Hodil po zaskočené dívce opovržlivý pohled.
„Ani líbat pořádně neumí.”
„Vážně, ani bych neřekl, podle toho, jak jsi se na ní lepil, si myslím, že musí umět líbat až moc dobře.” Řekl zamyšleně Naruto.
„Ty parchante, takhle mě využívat nebudeš!” rozkřičela se Sakura ochromená takovýmto zjištěním.
Rozeběhla se proti Sasukemu s kunaiem v ruce ale těsně před Sasukem jí v útoku zabránil blonďáček.
„Promiň Sakuro, ale tohle ti nemůžu dovolit.”
„Co?” Sakura sebou jen trhla, když jejím břichem skrz na skrz projela Narutova ruka, nyní však nepříliž podobná té lidské.
Nato ji s trhnutím ze Sakury vytáhl aby ji mohl vrazit dívce do hrudi přesně na místo, kde se nacházelo její srdce. Když pak vytáhl zakrvácenou ruku v níž svíral Sakuřino srdce, její tělo se bezvládně sesunulo zakrvácené na zem stejně jako před chvílí to Kakashiho.
„Chcípni ty děvko!” řekl opovržlivě Naruto, pohodil srdce na bezvládné tělo jeho majitelky a plivl na mrtvolu.
Sasuke to jen s pobaveným úsměvem sledoval.
„No ne Naruto, nechceš mi tím snad naznačit, že ti na mě záleží?” začal se mu posmívat černovlásek.
„Tak naivní zase nejsem Sasuke, neboj. Ale když to chceš tak moc vědět, zabil jsem jí, abych pak mohl zabít i tebe, stejně jako  Kakashiho-senseie.” Vysvětlil mu stále klidným hlasem blonďáček.
Sasuke na chvíli znejistěl, ale pak se znovu rozesmál chladným řezavým smíchem.
„Ha, ha, tak to bylo vážně moc vtipný, Naruto! Opravdu, tohle se ti moc povedlo!” smál se dál černovlásek.
„Neměj obavy Sasuke, já tě přesvědčím, že mluvím pravdu.” Řekl už s rudýma očima, prodlouženými špičáky i nehty a třemi ocasy.
„C-co t-to děláš N-naruto!” zakoktal se při pohledu na jeho promněnu.
“Už jsem ti to řekl, Sasuke, Chci se ti pomstít!” přímo zavrčel změněným hlasem.
Než mohl Sasuke cokoli udělat mini Kyuubi po něm skočil a povalil ho na zem, přičemž si na něj obkročmo sedl. Sasuke se na něj trochu vystrašeně podíval. Pak se ale znovu rozesmál.
„Myslím, že už si mě přesvědčil Naruto, jsi asi mnohem lepší herec, než jsem si myslel. Ale teď by si ze mě už mohl slézt.” Snažil se ze sebe blonďáčka setřást.
„Tobě to asi ještě pořád nedochází, viď miláčku. Já tě chci zabít doopravdy, tohle není žádná hra. Ta skončila už když sis začal s tou růžovou pijavicí.” Zašeptal mini Kyuubi přeměněným hlasem černovláskovy chladně do ucha.
Sasukemu, i když si to nechtěl připustit, přeběhl při těch slovech mráz po zádech.
„Slez ze mě, ty ubožáku!” rozkřičel se hystericky na Naruta, čímž ho ještě víc rozčílil.
„Ani netušíš, jak moc mě tyhle tvoje slova bolí, Sasuke.” Pronesl smutně a rudé oči zahžnuly nenávistí.
„Víš, miloval jsem tě Sasuke, a tys mě zradil, udělal sis ze mě děvku na jednu noc! A to je něco, co ti nedokážu odpustit!”
Černovlásek už začal plně propadat hysterii. Křivě se na přeměněného blonďáka usmál.
„No to je teda gól, tys mi na ty sladký kecy doopravdy naletěl? A ještě ke všemu ses do mě zabouchl, seš ještě větší ubožák, než jsem si myslel.” Rýpnul si Sasuke znovu, čímž vytočil blonďáčka na maximum.
Chytil Sasukeho kolem krku až se mu jeho drápy zařízly do bělostné kůže.
Z ranek, které způsobily Narutovy drápy, začaly vytékat pramínky karmínově rudé krve.
„Nezahrávej si se mnou Sasuke!” řekl těsně u jeho ucha a stisk kolem krku ještě víc zesílil.
Sasuke se začal dusit a lapat dechu.
Naruto se potěšeně usmál a drápem druhé ruky ho škrábl přes levou tvář. Z dlouhé řezné rány začala okamžitě vytékat v malých pramíncích krev. Po chvíli, když už si černovlásek myslel, že se udusí, blonďák povolil stisk jeho hrdla a Sasuke se trhaně nadechl.
Se znechucením sledoval Naruta, jak si z drápů, které byly ještě před chvílí zaseknuté v jeho krku, slízává jeho krev, jenž na nich zůstala.
Černovlásek přerývavě oddechoval a trochu zděšeně pozoroval bonďáka, který na něm stále obkročmo seděl.
„Tak co, už mi věříš Sasuke?” zeptal se, když slízával poslední kapičku krve ze své dlaně.
Musel se zasmát černovláskovu zděšenému a znechucenému výrazu.
„Copak už se ti nelíbím, ale to je škoda, protože to co jsem, si za mě udělal právě ty, víš?”
Sasuke sebou trhl.
„Ty nejsi normální seš  blázen, psychopat !” začal hystericky křičet.
„Máš asi pravdu, možná jsem blázen ale očividně na tom nikomu nesejde, tak co. Hi, hi.”
Nato se nahnul nad černovláska, sklonil se k němu a začal ho líbat. Svými prodlouženými špičáky mu prokousl spodní ret a okamžitě začal sát krev, která z poraněného místa začala vytékat.
Sasuke se začal pod blonďáčkem zmítat a snažil se ho od sebe odtrhnout, ale moc se mu to nedařilo, protože mu držel obě ruce pevně nad hlavou.
Po chvíli se ale Naruto přesunul níž na krk, který vzápětí prokousl. Sasuke vykřikl bolestí, když mu Naruto vytrhl z krku i kus masa. Cítil, jak mu z nemalé díry v krku vytéká krev a v duchu prosil o rychlou smrt. Toto jeho přání však nebylo vyslyšeno.
Blonďáček se znovu jen pousmál, chytil jenu jeho ruku za zápěstí a prohlížel si černovláskovy prsty.
Pak mu za doprovodu křiku plného bolesti postupně strhal všechny nehty a poté i vykloubil prsty.
To samé provedl i s druhou rukou za doprovodu ještě bolestivějšího řevu než předtím.
Sasuke ležel na zemi, ruce se mu nezadržitelně klepaly, z konců prstů, tam, kde dřív byly nehty, teď pomalu odkapávala krev stejně tak jako z krku. Černovlásek cítil, jak mu ze všech možných ran vytéká krev a s ní i jeho život ale pořád to nebylo dost rychle nato, aby z něj život vyprchal co nejrychleji a on mohl uniknout té strašlivé bolesti.
Naruto ho chvíli s úšklebkem pozoroval, jak sebou na zemi zmítá v bolestné agónii.
Pak se opět přesunul k jeho rukám a začal je lámat kost po kosti od zápěstí až k rameni.
Lesem se už po několikáté nesl skoro až nelidský bolestný křik.
„Doufám, že tě to bolí hodně, ty parchante, aspoň teď víš, jak mi bylo, když jsem tě viděl s tou mrchou.“ Řekl mu nakonec Naruto zhnuseně a stejně jako Sakuře mu vyrval srdce z těla a rozdrtil ho v sevřené dlani, ze které mu vzápětí začalo vytékat neuvěřitelné množství krve.
Zahodil zbytek čehosi, čemuž se možná kdysi dalo říkat srdce a rázem jakoby z něj opadl všechen vztek.
Zhluboka se nadechl, otočil se směrem, kde byla Konoha : „Sbohem …” zašeptal aniž by věděl proč, otočil se zády k vesnici a pomalým krokem odcházel hluboko do lesa.
 
PO TÝDNU
 
Blonďáček procházel lesem už skoro celý týden, než konečně stanul před cílem své cesty, poměrně velkou skálou hluboko v lese poblíž jezera.
„Víš jistě, že je to dobrý nápad, Kyuubi?” ptal se trochu s obavami svého “přítele”.
Neboj se, zabít je můžeme vždycky a navíc oni s tebou budou zacházet aspoň trochu s úctou na rozdíl od těch od těch nevděčníků z Konohy.
Nedovolím, aby s tebou ještě někdy někdo zacházel jako ten bastard Uchiha.”  Ukončil jejich debatu Kyuubi.
„Tak dobře, vlastně máš pravdu, když někdo bude dělat problémy, můžu ho zabít. Hi, hi.”
 
V AKATSUKI SÍDLE
 
„Jak jako ztratili stopu! To mi chceš jako namluvit, že ty Uchiha Itachi ztratil stopu jednoho malýho spratka! To si snad ze mě děláš srandu, ne?!” zuřil leader Akatsuki na Uchihu staršího-teď už vlastně jediného a Kisameho, když se dozvěděl, že před týdnem ztratili stopu jistého jinchuriki a obtěžovali se mu to říct až dnes.
„Být na tvém místě rozmyslel bych si, jak mluvit o někom, kdo stojí jen pár metrů od tebe a tudíž tě i velmi dobře slyší.Hi, hi” ozval se za leaderem a dalšími dvěma členy Akatsuki za zády jim známý hlas.
Pein, ač to vůbec neměl v úmyslu, trochu leknutím nadskočil.
Rychle se otočil, aby se ujistil, že se mu to jen nezdálo.
Itachi s Kisamem se okamžitě postavili do bojových postojů a čekali a Peinovi rokazy. Ten teď jen stál a mlčky si hleděl do očí se skoro stejně vysokým blonďákem, kterému na tváři hrál dosti podivný skoro zabijácký úsměv.
„Ehm, ehm … a co tady děláš Naruto?”zmohl se na jedinou větu Pein.
Blonďáček přejel nicneříkajícím pohledem všechny tři přítomné a pak se začal smát tak ledovým smíchem až to všechny tři překvapilo, vůbec jim totiž tak ledový smích k někomu s povahou tohohle blonďáčka neseděl.
„Měli byste se vidět s těmahle ksichtama, máte fakt dost. Hi, hi. Ehm, no … ale přejdu rovnou k věci, takže je to jednoduchý, chci se k vám přidat, toť asi tak vše.Hi, hi.”
Tohle je překvapilo snad ještě víc než ta náhlá změna blonďákova chování.
„A … můžu se zeptat, proč jsi tak najednou změnil názor Naruto-kun?” začal vyzvídat Pein a přitom bedlivě sledoval jeho sebemenší pohyb stejně jako Itachi a Kisame.
Znovu se ozval ten nepříjemně chladný smích a pak teprve blonďákova odpověď.
„Myslím, že to je i ve vašem zájmu, abych se k vám přidal, protože tak vám budu prospěšnější, než když budete mít jen Kyuubiho.”
„A na to si přišel jak?” zajímal se o tuto nabídku Pein.
„Je to jednoduché, ptal jsem se  Kyuubiho a on souhlasil, že když mi dovolíte se k vám přidat propůjčí Akatsuki skrze mě svou sílu.” Řekl prostě Naruto.
„A kdo nám zaručí, že nejsi jen Konožský špeh, který sem byl vyslán, aby určili naši polohu a pak všechny povraždili?” obořil se na něj Kisame.
Pein jen přikývl: „Ano, jak nám chceš dokázat, že nejsi špeh?”
Blonďáček se na ně s opovržením podíval.
„Jde vidět, že máte asi dost špatné informátory, nemám pravdu? Jinak byste totiž věděli, co se před týdnem stalo v lese za Konohou, nebo to snad někdo z vás ví a je jen zvědaví jestli se k tomu přiznám?“ znovu je obdařil opovržlivým pohledem, který jasně říkal, že mu nesahají ani po kotníky.
Nato se Pein s povytaženým obočím a výrazem masového vraha podíval na Uchihu a Kisameho.
„Že byste mi zapomněli něco říct, vy dva?”
„Ne, nezapomněli!” ozval se podrážděně položralok.
Pein se tedy znovu otočil na Naruta, který se touto scénkou očividně dobře bavil.
„No tak povídej, co se stalo tak důležitého, že o tom nevědí ani tihle dva.” Řekl trochu nedočkavě a při tom pohodil hlavou Itachiho směrem.
„Hi, hi vy jste ale zvědaví. Hi, hi. Ale tak dobře no za prvé chci tady Itachimu popřát upřímnou soustrast, jelikož jeho mladší bratříček skonal bolestivou smrtí a zároveň také pogratulovat k tomu, že je teď  vlastně poslední Uchiha, za druhé v podstatě skonal bolestivou smrtí skoro celý tým sedm a za třetí, už týden skoro celá Konoha hledá tělo jistého Uzumaki Naruta a též vyšetřuje to, kdo je vrah týmu sedm.Hi, hi.” Usmíval se blonďáček během celého svého monologu a sledoval reakce jednotlivých členů Akatsuki, kteří ho jen mlčky poslouchali.
Přitom, když popisoval Sasukeho smrt spatřil v Itachiho temných očích záblesk pobavení i jiskřičku škodolibosti nad tím, jak skončil jeho malý bratříček.
,Je dokonalý, přesně jako anděl smrti v lidské podobě.’ Ušklíbl se Itachi nad svým přirovnáním pro toho sladkého blonďáčka.
„Tím chceš říct, že jsi zabit i Kopírovacího ninju, Kakashiho?” ujišťoval se Kisame.
„Já to neřekl dost jasně?” zamyslel se naoko blonďáček, přičemž si přiložil ukazováček na ty nádherné růžové rtíky, pak jeho špičku nenápadně vložil mezi pootevřené rty a jemně skousl.
,Ten musí být můj.’ Projelo Itachimu hlavou a dál ho nenápadně pozoroval, jak si vkládá špičku prstíku do pusy, stálo ho to velké úsilí, aby se na něj přede všemi nevrhnul, ale nakonec se ovládl.
„Takže se ptám naposledy, můžu se k vám přidat, ano nebo ne?”
Všechny tři pohledy se stočily na šéfa zločinecké organizace, který chvíli přemýšlel, ale pak nakonec kývl hlavou, jako že ano.
Poté řekl Itachimu a Kisamemu ať si jdou po svém sám s Narutem zamířil do své kanceláře, kde mu podal Akatsuki plášť, klobouk a prsten, pak mu podrobně popsal cestu do jeho pokoje a oznámil mu, že bude v týmu s Itachim a Kisamem.
Blonďáček se jen opovržlivě ušklíbl.
„Ty mi stejně moc nevěříš, že je to tak, šéfíku.Hi, hi.” Spíš konstatoval než, že se ptal Naruto.
„Jo, moc ti nevěřím, ale nemusíš se ničeho bát, Itachi a Kisame na tebe budou pouze dávat pozor.”
„Pozor aby se mi něco nestalo nebo abych někomu něco neudělal já?”
„Hm, aby dávali pozor na obojí, stačí nebo potřebuješ ještě něco?”
„No už asi nic, když tak se ještě zastavím, tak zatím.” Sladce se na něj blonďáček usmál a rošťácky na něj mrknul.
Pomalu se procházel po chodbách sídla v Akatsuki plášti, když se z ničeho nic otevřeli, dveře čísi ruce ho vtáhly dovnitř a přimáčkli na zavřené dveře.
„Potřebuješ něco Itachi?” zeptal se ho s hraným nezájmem a pohlédl mu do těch černých hloubek, ve kterých se s přehledem ztrácel.
Itachimu zajiskřilo v očích, když se jeho pohled střetl s modrým.
„Proč jsi ho zabil?” zeptal se najednou.
„Zahrával si s ohněm a spálil se, toť vše.” Ledabyle odpověděl.
Itachi se k blonďáčkovi naklonil blíž, tak, že se skoro dotýkali nosy.
„Copak, snad nechceš vidět Sasukeho tak brzy. Myslel jsem, že budeš mít radost, když zemřel, ale vypadá to, jako bys ho chtěl co nejdřív následovat.”
Itachi se jen pousmál a dál se utápěl v těch modrých očích.
„Tak jsem to nemyslel, samozřejmě, že jsem rád, že je můj bratříček po smrti. Ale co kdybychom to teď zkusili spolu, když Sasuke pohnojil, co se dalo, možná bych mohl našemu klanu trochu zpravit reputaci.
Blonďák se naoko zamyslel, ale pak zvedl ruku a přejel ukazováčkem po Itachiho tváři až k jeho rtům.
Pečlivě obkroužil jejich linie a pak přes ně přejel, prstíkem zastavil na plném spodním rtu, který přímo vyzíval k polibku.
Itachi se usmál a vsál blonďáčkovo ukazováček mezi rty a jeho špičku jemně skousl zuby, aby po ní v zápětí mohl přejet jazykem, což Naruta mírně lechtalo a tak opatrně vytáhl svůj prst z těch nádherných rtů a strčil si ho do svých.
Také jen přejel po bříšku jazykem, jako to před chvílí udělal černovlásek a pak prstík vytáhl ze svých úst.
Neušlo mu při tom, jak se na něj Itachi mlsně kouká.
„No, možná máš pravdu, navíc jsi i dost sexy, takže bych to s tebou mohl zkusit.
A ještě jedna malá drobnost. Hi, hi. Jestli si myslíš, že se semnou jen vyspíš a pak odkopneš jak nějakou děvku, zaručuju ti, že skončíš ještě hůř než Sasuke, platí? Hi, hi.”
Usmál se na něj blonďáček nevinně, jakoby mu jen oznamoval, kdy přijede na návštěvu jeho sestra (*předstírejme, že nějakou má*) a nikoli, jak by mohl dopadnout, kdyby ho chtěl jen na jednu noc do postele.
Itachi měl ale i tak co dělat aby nevnímal jen blonďáčkovo tělo ale i to, co mu říká tím chladným hlasem, který ho k němu přitahoval snad ještě víc.
„Něco takového bych ti ani nebyl schopný udělat, ty můj anděle.” Zašeptal mu těsně u ucha, do kterého ho vzápětí jemně kousl a jazykem přejel po odhalené šíji.
Blonďáček se zmohl jen na kývnutí a potom už si k sobě přitahoval černovláskovo obličej, aby mohl konečně políbit ty nádherné rty.
Itachi s radostí vyplnil Narutovo přání a spojil jejich rty, jen aby už mohl ochutnat slaďoučkou chuť blonďáčkových úst.
Po chvíli už jim ale pouhé polibky nestačily a začali do nich zapojovat i jazyky.
Itachiho ruce mezitím stihly z Naruta sundat jeho nový Aka plášť, nějakým způsobem se mu podařilo i rozepnout blonďáčkovu mikinu a vklouznout pod černé tričko, kde ho něžně hladil po zádech a hrudi.
Ale ani Naruto nezůstával pozadu a tak za chvíli na zemi vedle Narutova pláště ležel i ten Itachiho.
I blonďáčkovy ruce teď bloudily pod černovláskovým tričkem.
Najednou vzal Itachi Naruta do náruče a přenesl ho na postel, kam ho položil, obkročmo si na něj sedl a znovu se začali vášnivě líbat.
Černovláskovi ale brzy nestačily jen polibky toho hříšného anděla a tak se po chvíli přesunul na blonďákův krk, po kterém nejdřív jen přejížděl jazykem a vdechoval Narutovu vůni, pak ho teprve začal zasypávat něžnými polibky.
Blonďáčkovi se zatím podařilo zbavit Itachiho jeho trička, které přistálo na zemi kousek od jejich plášťů. Po chvíli následovalo Itachiho tričko i to Narutovo, stejně jako jeho mikina.
Itachi se vrhnul na blonďáčkovu obnaženou hruď a jazykem si začal hrát s jednou bradavkou, zatímco té druhé se se stejnou péčí věnovala jeho ruka.
Naruto už nestihl zadržet slastný sten, když mu Itachi jemně skousl bradavku a pak jí znovu ošetřil hbitým jazýčkem. To samé následovalo i s druhou bradavkou.
Černovlásek dál pokračoval v mapování blonďáčkova těla jazykem, za kterým se po Narutovo hrudi táhla vlhká cestička až narazil na lem kalhot, které byly vzápětí staženi i se spodním prádlem.
Itachi se teď kochal pohledem na zcela nahého Naruta s lehkým rumělcem na tvářích a mlsně se oblízl, když jeho pohled padl na blonďáčkovu vztyčenou chloubu.
Sehnul se a jazykem přejel po celé délce Narutova penisu, pak obkroužil žalud a znovu přejel po celé délce.
Naruto už se ani nenamáhal tlumit slastné steny. Itachi se jen usmál nad každým blonďáčkovým vzdechem.
Po nějaké chvíli už to ale černovláska přestalo bavit a celého si ho vložil do úst.
Naruto slastně zasténal, když ucítil kolem své chlouby příjemné teplo a vlhko.
Itachi na nic nečekal, začal ho sát a líbat a druhou rukou si pohrával s jeho varlaty.
Naruto zabořil ruce do těch hebkých černých vlasů a začal v nich Itachiho vískat, přičemž samovolně přirážet boky proti jeho ústům.
Itachiho ruka se mezitím přesunula z blonďáčkových varlat na jeho otvor, který černovlásek začal lehce dráždit.
Z Narutových úst se znovu vydral slastný sten a tentokrát i zašeptání černovláskova jména. 
Ten se jen pousmál a začal proti blonďáčkovi přirážet rty o trochu rychleji.
Za chvíli ucítil škubnutí a do úst mu začalo stříkat blonďáčkovo semeno.
Itachi všechno spolykal a slízal zbytky semene z Narutova penisu, poté si naslinil prst a opatrně začal pronikat do blonďáčkova otvoru, ten jen zavzdychal a sevřel v dlaních bílé prostěradlo.
Černovlásek se k němu sklonil pro polibek a přitom do něj vsunul druhý prst, blonďáčkův sten tak zanikl v Itachiho rtech.
Ten dvěma prsty v blonďákovi chvíli pohyboval, než k nim přidal i třetí.
Když viděl, že už je Naruto připravený na jeho vpád vytáhl z něj svoje prsty a stáhnul si kalhoty. Blonďáček mezi tím roztáhl nohy, aby měl k němu Itachi lepší přístup a taky proto, aby si mohl prohlédnout jeho krásné tělo.
To už ale černovlásek chytil blonďáčka za boky a jemně do něj začal pronikat svým údem.
Naruto na poslední chvíli zadržel bolestný výkřik a pevně zavřel oči, aby nebylo vidět slzy, které se mu do nich řinuly.
I přes všechnu jeho snahu mu ale zpod hustých řas nakonec ukáplo několik slz. Itachi si toho okamžitě všiml, přestal se svou dosavadní činností, hned začal blonďáčka utěšovat a slíbávat mu ty zbloudilé perličky na zrůžovělých tvářích.
Naruto se po chvíli uvolnil a tak do něj mohl Itachi proniknout celý. 
Dlouhou dobu nic nedělali, jen se vášnivě líbali a hladili, když blonďáček zkusmo pohnul pánví proti černovláskovi a oběma projela vlna vzrušení.
Itachi tedy začal pomalu přirážet proti tomu krásnému zadečku.
„I-itachi …. p-prosím ….” Začal sténat a prosit o víc blonďáček.
Černovlásek se jen usmál a začal přirážet rychleji. Když ucítil, že se blíží k vrcholu, vzal do ruky Narutův znovu naběhlý penis a dráždil ho ve stejném tempu, jako přirážel.
Naruto zatínal nehty do Itachiho ramen a slastně sténal s každým přírazem.
„Naruto!”
„Itachi!” vykřikli jméno toho druhého, když Itachi naposledy prudce přirazil a oba dva vyvrcholili.
Černovlásek se svalil vedle blonďáčka a oba prudce oddechovali a vydýchávali se ze společného milování.
Po chvíli se Naruto stočil do klubíčka v Itachiho náruči a prstíkem mu na nahé hrudi kreslil kolečka.
Itachi si k sobě blonďáčka přivinul ještě o něco blíž a pak mu zašeptal: „Asi jsem se do tebe přece jen zamiloval, můj temný anděle.”
Naruto k němu zvedl ty svoje modré hloubky a černý pohled se střetl s azurově modrým.
Dlouho se navzájem utápěli v očích toho druhého, než ticho prolomil blonďáček: „Tak to na tom jsme stejně.“ Usmál se na něj a ještě jednou se vášnivě políbili, než mu blonďáček spokojeně usnul v náručí.                                                             
 
The end
 

Obrazek

Obrazek

Obrazek

 
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

bezva

(petratetra, 21. 4. 2011 0:09)

uplě bezvadní

secret-wishes.blog.cz

(Lilith-sama, 21. 8. 2010 13:25)

Takže Naruto sa nám zbláznil. Z toho jeho hihi aj mne už začínal behať mráz po chrbte, keď som si predstavila jeho kyuubi formu. Brrrr. Krásna poviedka.

www.may-darrell.blog.cz

(May Darrellová, 7. 3. 2010 15:20)

Oh! Tak tohle bylo dokonalé! K šípku se Sasukem a Itachííí ať vedééé :-D :D Moc povedené ;-)

fgerge

(cvrge, 20. 2. 2010 15:21)

hezu hlavně zacatek se sasukem a sakurou ale vim ze naruto by tohle ani sasuke nikdy neudelali

...

(Amami cryingfairy.blog.cz, 25. 8. 2009 20:10)

tvoje prve yaoi je... perfektné!!! ked si spomeniem na svoje prve ach jaj... no aj skoda vraviet!!! a chcelo by to nejaké pokracko...

Oh...

(AidrienAssagir, 1. 6. 2009 10:12)

...tak to bych od Naruta vůbec nečekala... Super... Chtělo by to nějaké pokračování...

=^_^=

(Kagome/Kurama, 31. 5. 2009 17:45)

Nádhera...Taková dlouhá a morbidní povídka...Doufám, že nebyla poslední..! Sice si to neumím představit, ale...prostě..krása! O_o

 

 

 
 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA