Jdi na obsah Jdi na menu
 


Série Unknown 20.díl 1/2

9. 1. 2010

Kap 20.     1/2

 

 

„A co s tím mám dělat?” nechápal Gaara, proč mu modrovlásek ten klíč dal.

„Ukážu ti jedu celu, kde bys měl najít jednoho svého přítele, kterého jsi chtěl jít pomoc najít ještě před tím, než jsme tě s Itachim chytili.” Vysvětlil mu svůj důvod Shakiro.

„Naruto.” Zašeptal Gaara.
Modrovlásek jen přikývl.

„A proč mu nepomůžeš ty sám?” nechápal modrovláskovo jednání Kazekage.

„Je tam s ním i Sasuke a myslím, že by mi stejně ani jeden nevěřil. 

„Vlastně jsem se tě chtěl zeptat, jak to, že jsi mi tak rychle uvěřil?“ Zamyslel se modrovlásek.

„Já ani nevím, ale i kdyby to byla past, tak je všechno lepší než ta cela.” Odpověděl mu po pravdě Gaara.

Po prázdné chodbě se nesl tichý pobavený smích.

„Na tvém místě bych asi udělal to samé.” Odkýval mu to nakonec Shakiro.

Na červenovláskově tváři se objevil lehký úsměv.

„Nemáme moc času, měl by sis pospíšit.” Pronesl po chvíli modrovlásek a zastavil se před jedněma z mnoha dřevěných, okovaných dveří.

Postrčil Gaaru ke dveřím a na jeho zaskočený pohled jen kývl na dveře, před kterými stál.

Červenovlásek nasucho polkl a šel odemknout ty dveře.

Ozvalo se tiché cvaknutí zámku, které oznamovalo, že dveře jsou odemčené.

Gaara opatrně otevřel dveře a pomalu nakoukl do cely, stejně temné a chladné jako byla ta jeho.

Shakiro hlídal chodbu zatímco Kazekage nejistě vešel do cely, kde se na chvíli zastavil, aby jeho oči opět přivykly tomu temnému prostoru.

Za okamžik už ale mohl skvěle rozeznat středně velkou postavu, jak je schoulená v koutě a druhou, jak nehybně leží na posteli.

„Naruto?” špitl Gaara a měl co dělat, aby mu nevynechal hlas, když spatřil svého nejlepšího přítele v takovémto stavu.

Postava v koutě s sebou při vyslovení svého jména trochu trhla.

„Gaaro?” zaznělo po chvíli se zaváháním.

„Jsi to skutečně ty?” nemohl tomu uvěřit, mladík stále schoulený v rohu.

„Ano Naruto jsem to já.” Vyhrkl šťastně červenovlásek a pomalu se k němu přibližoval, než byl od něj ani ne půl metru, klekl si vedle něj.

„Všechno bude v pořádku, uvidíš, dostaneme se odtud pryč.” Šeptal mu do ušmudlaných blond vlasů Kazekage utěšující slovíčka.

„A-ale mi nemůžeme odejít, nemůžeme tady Sasukeho nechat…” zlomil se blonďáčkovi hlas.
„ … on, nezaslouží si tady zůstat.” Dodal, když se mu konečně vrátil hlas.

„Neboj se, nenecháme ho tady, nějak už se odtud dostaneme, všichni tři, ano?” utěšoval Naruta dál Gaara.

Blonďák mu na to jen nepatrně přikývl a červenovlásek měl tak co dělat, aby to v té tmě vůbec rozeznal.

„Dobře, teď je ale důležité, aby ses postavil a zkusil chodit, ano?” přemlouval svého kamaráda Kazekage.

„Pokusím se.” špitnul Naruto.

Gaara se na něj pro povzbuzení usmál, ale nebyl si tak zcela jistý, jestli to blonďáček vůbec zaregistroval.

Vstal a podal Narutovi ruku, aby mu pomohl na nohy.

S Gaarovou pomocí se po nějaké chvíli Naruto přece jen ocitl na nohou.

Ovšem ty jeho byly vratké snad ještě víc než ty Gaarovo, když pro něj přišel Shakiro.

,Tak tohle asi sám nedokážu. Pomyslel si sklesle červenovlásek a s velkým vypětím vlastních sil doslova odtáhl Naruta na chodbu.

Šli tak tiše, že si jich Shakiro ani nevšiml a Gaara se najednou zarazil, vlastně ani nevěděl, jak se ten bledý mladík jmenuje.

Z úvah, jak modrovláska oslovit ho vytrhl až Narutův přidušený výkřik, když zahlédl kousek modrovláskova Akatsuki pláště.

Tento nepatrný zvuk samozřejmě neunikl ani modrovláskovým citlivým uším a tak se blesku rychle otočil, aby zjistil, co ten zvuk způsobilo.

Jeho napjatý výraz se změnil ve chvíli, kdy uviděl červenovláska stát ve dveřích cely s blonďáčkovou levou paží obmotanou kolem krku, podpírajíc ho, aby neupadl.

„Rychle, Gaaro musíme utéct.” Zašeptal svému blonďatému příteli.

„Neboj se, je to přítel.” Snažil se Naruta uklidnit Gaara.

„Ale vždyť je to Akatsuki!” zpanikařil blonďáček.

Shakiro stál dál jen mlčky opodál a sledoval, jak si s blonďákem Gaara poradí.

„Naruto, já vím, že je to pro tebe těžké, ale budeš mi muset věřit.” Dál ho přemlouval červenovlásek.

Blonďák mu na to nic neřekl a nechal se opatrně opřít o kamennou zeď.

Gaara se na něj povzbudivě usmál.
„Uvidíš, za chvíli ti bude líp.” Konejšil blonďáka.

„Ani bych neřekl, je mi pořád stejně hrozně.” Špitnul červenovláskovi a dál si ostražitě prohlížel Shakira.

Gaara se už, už nadechoval, aby k nim přivolal modrovláska, když mu došlo, že vlastně pořád ještě neví, jak se ten neznámý Akatsuki jmenuje.

Otočil se na něj, rozhodnutý, ho zkrátka neoslovit jménem.

Zarazil se, když se jeho červený pohled střetl s tyrkysově modrým.

„Potřebuje pomoc.” Vypadlo z Gaary po chvíli, kdy si jen zpříma hleděli do očí.

Shakiro přikývl a došel ke dvojici sedící u zdi, klekl si vedle Naruta a začal soustředit svoji chakru do rukou, které vzápětí modře zářily.

Blonďáček s vytřeštěnýma očima sledoval, co ten modrovlasý Akatsuki dělá a ani trochu se mu to nelíbilo.

„Co chce udělat?” ptal se vyplašeně Naruto Gaary.
Ten si jen povzdechl nad Narutovou nedůvěřivostí.

„Pomůže ti urychlit vrácení tvé a Kyuubiho chakry do normálu, aby ses udržel aspoň na nohou.” Snažil se vysvětlit modrovláskovo počínání Gaara.

Na Narutovi byly vidět obavy a nedůvěra vůči tomu a modrovláskovi a jeho počínání, ale raději už mlčel a nechal toho Akatsuki dělat svou práci.

„Uvolni se.” zaznělo najednou, tak uklidňujícím hlasem, že blonďáček ani nepátral po tom, komu vlastně patří a bez váhání ho uposlechl.

„Tak je to správně.” Dostalo se mu okamžitě odpovědi doprovázené tichým nepatrným smíchem.

Naruto přivřel oči blahem, když cítil, jak se mu pomalu po těle znovu rozlévá jeho chakra.

„Gaaro, běž prosím ještě pro Sasukeho, měl by být také v této cele.” Poprosil Shakiro červenovláska, zatímco pomalu sudoval ruce z blonďáčkova břicha.

Gaara kývl, že rozumí a rychle se vydal do cely pro nejmladšího Uchihu.

Za chvíli ale vyběhl z cely na chodbu bez Sasukeho.

 

 

Obrazek

Obrazek

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

...

(Amami, 9. 1. 2010 15:37)

to vieš že tento cyklus sa mi véééľmi páčil... ja ho zbožňujem... ALE (ne)chápem prečo nás budeš trápiť až bo budúcej soboty... ja to totiž už teraz nemám šanscu vydržať.... pls pokračovanie ešte dnes *smutný pohľad*

 

 

 
 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA